Přesné stanovení izotopu 129I ve vzorcích životního prostředí pomocí ICP-MS s trojitým kvadrupólem

18. 11. 2020

Iodine.png

Většina běžných metod regulující znečištění životního prostředí je zaměřena převážně na vysoce toxické látky jako jsou As, Cd, Hg nebo Pb. Ty jsou zpravidla přítomny jen jako stabilní izotopy. Avšak v některých případech je k přesnějšímu posouzení potenciálních rizik nutné stanovovat radioaktivní izotopy (nebo nuklidy), například v situacích spojených s výrobou energie pomocí jaderné technologie. Produkty jaderného štěpení uranu jsou převážně nuklidy, které mají hmotnosti v rozsahu 90 až 140 amu. Díky krátkému poločasu rozpadu podléhají mnohé jejich přímé fragmenty dalšímu rozpadu. Při vniku do životního prostředí jsou proto za nejrizikovější považovány izotopy 90Sr, 133Cs, nebo radioaktivní nuklidy jódu. Přičemž jód je zvláště kritický také proto, že souvisí s funkcí štítné žlázy a v případě jeho zvýšeného obsahu může způsobovat některá onemocnění. Jód má dva významné izotopy - 131I s poločasem rozpadu 8 dní,a radionuklid 129I s dlouhým poločasem rozpadu 15,7 milionů let. Vnik radioaktivního jódu do životního prostředí je zapříčiněn primárně emisemi ze závodů zpracovávajícími jaderná paliva. Dalším zdrojem mohou být nehody jadrných elektráren či potenciální zkoušky jaderných zbraní.

Koncentrace izotopu 129I je přirozeně velice malá, a proto může být stanovení pomocí ICP-MS celkem náročné. Většina radionuklidů lze stanovovat radiometrickými technikami, avšak ta pro zajištění správného výsledku obvykle vyžaduje dlouhé expoziční časy. Rychlost ICP-MS proto může pomoci dramaticky zkrátit dobu analýz vzorků, a tím také zkrátit reakční dobu na potenciální zdroje kontaminace.

Stejně jako všechny analytické metody, tak i technika ICP-MS je náchylná k interferencím, které mohou ovlivňovat výsledky. U většiny aplikací jsou nejběžnější polyatomické interference, které lze u ICP-MS účinně eliminovat díky diskriminaci kinetické energie (KED) pomocí kolizního plynu He v kolizní/reakční cele. Existují však i další interference, které nelze pomocí KED odstranit, a vyžadují použití reakčních plynů a následné chemické reakce v cele. Výběr správného reakčního plynu je v tomto případě kritický, neboť v cele může docházet souběžně také k nežádoucím reakcím, které mohou ovlivňovat výsledky.

ICP-MS s trojitým kvadrupólem má oproti klasickému ICP-MS s kolizní/reakční celou jeden kvadrupól navíc, který je umístěn ještě před celou. Tento kvadrupól umožňuje vstup do cely pouze specifickým iontům, zatímco ostatní jsou eliminovány. Toto „předfiltrování“ iontového svazku před vstupem do cely redukuje počet možných vedlejších reakcí, které by mohly v cele nastat. Dochází tak pouze k selektivní reakci s daným reakčním plynem.

V případě měření izotopu 129I je potřeba překonat např. izobarickou interferenci s 129Xe, která pochází jako nečistota z argonového plynu. Další problémové interference způsobuje potenciálně vysoký přirozený výskyt 127I ve vzorku, nebo polyatomické interference 127IH2+ , dioxidy Mo+ , hydroxidy Sn+ , nebo jiné oxidové a hydridové formy.

ICP-MS s jednoduchým kvadrupólem za použití kyslíku jako rekčního plynu v kolizní/reakční cele výrazně redukuje izobarickou interferenci 129Xe+ , avšak stále zůstává problém s chvostováním izotopu 127I, a rovněž neodstraněny zůstávají   127IH2 a polyatomické interference Mo+ a Sn+ .

Pro stanovení izotopu 129I v ultrastopovém množství bez vlivů interferencí je nejvhodnějším analytickým přístrojem ICP-MS s trojitým kvadrupólem v reakčním módu za použití kyslíku, jako je např. přístroj ICP-MS iCAP TQ nebo iCAP TQe výrobce Thermo Scientific. Model iCAP TQe umožňuje vedle He-KED módu právě použití kyslíku jako reakčního plynu. Model iCAP TQ ICP-MS, má k dispozici He-KED a kyslík, ale i ostatní reakční plyny (NH3, H2) pro maximální analytickou flexibilitu.

Instrumentace
Pro všechna měření v modelovém experimentu byl použit Thermo Scientific TMiCAP TQ TMICP-MS. Přístroj je ovládán softwarem Thermo ScientificTM QtegraTM Intelligent Scientific Data Solution (ISDS). Typické podmínky měření jsou uvedeny v Tabulce 1.

tabulka_1.png
Tab. 1 - Typické parametry měření iCAP TQ ICP-MS (Thermo Scientific).

K nastavení optimálních podmínek měření (např. volba reakčního plynu, výběr m/z které má být transmitováno třetím kvadrupólem apod.) byla použita softwarová funkce „Reaction Finder Method Development Assistant“. Tato funkce umožňuje nastavení analytické metody bez předchozí detailní znalosti potenciálních reakčních mechanismů. Pro stanovení izotopu 129I byl funkcí „Reaction Finder“ automaticky zvolen mód s trojitým kvadrupólem s reakčním plynem kyslíkem (mód TQ-O2 ). Pro porovnání byl k tomuto navrhovanému způsobu měření manuálně přidán také mód s jednoduchým kvadrupólem s reakčním plynem kyslíkem (mód SQ-O2 ), standardní mód bez použití plynu (mód SQ-STD), a s použitím He jako kolizního plynu (mód SQ-KED, též He-KED). Nastavení prvního kvadrupólu bylo optimalizováno pomocí funkce „intelligent Mass Selection“ (iMS). Tato funkce automaticky nastavuje první kvadrupól tak, aby nepropouštěl ionty, které by mohly způsobovat interference, ale zároveň aby umožňoval co možná nejvyšší transmisi analytu. Touto funkcí bylo např. vyhodnoceno, že použití vyššího rozlišení (1 amu či méně) na prvním kvadrupólu není pro měření v našem experimentu vyžadováno.

Mechanismus odstranění interferencí při stanovení jódu pomocí trojitého kvadrupólu a reakčního plynu kyslíku  
Interferent 129Xe na izotopu 129I lze velice účinně odstranit reakcí mezi Xe+ a O2 , při níž dochází k přenosu náboje. 129I přitom nereaguje a zůstává neovlivněn.

Pokud je ve vzorku přítomen Mo a Sn, vznikají v kolizní/reakční cele interferenty jako MoO2+ , SnO+ nebo SnOH+ , které rovněž interferují se 129I. U ICP-MS s jednoduchým kvadrupólem nelze zabránit vstupu Mo a Sn do kolizní/reakční cely společně s Xe a I, a tudíž nelze tyto interference odstranit. Reakční mód s kyslíkem (SQ-O2 ) dokonce vykazuje horší výsledky, než při použití standardního (SQ-STD) nebo kolizního (He-KED) módu. Oproti tomu za použití trojitého kvadrupólu, jsou Mo a Sn odstraněny z iontového svazku ještě před vstupem do cely, a nemohou tak interferovat se 129I. Interferující ionty MoO2+ , SnO+ nebo SnOH+ jsou přítomny ve velice malém množství již v plazmatu. MoO 2 + v cele ale dále reaguje s O 2 a vytváří vyšší oxidy, které se 129I neinterferují. Rovněž SnO a SnOH dále reagují na SnO2 a SnO2 H, a tím se tyto interference zcela eliminují.

Mechanismus odstranění interferencí na 129I pomocí ICP-MS s trojitým kvadrupólem je ukázán na Obrázku 1.

Obr1.png
Obr. 1 - Schéma mechanismu odstranění interferencí na izotopu 129I.

Příprava vzorku  
Kalibrační roztoky 129I byly připraveny v 0,5% roztoku (v/v) hydroxidu tetramethyl amonném (TMAH), namísto běžně používané HNO3 , aby se zabránilo paměťovým efektům způsobených oxidací jodidů na jód kyselinou dusičnou. Stejná matrice byla použita pro přípravu všech blanků, kalibračních roztoků, vzorků a proplachového roztoku. Ve stejné matrici byl připraven také interferenční roztok obsahující I, Mo a Sn pro demonstrování odstranění interferencí a zvýraznění potenciálních problémů při měření vzorků ze životního prostředí. Dále byl připraven vzorek simulující svým složením vzorek půdy nebo povrchové vody. Vzorek obsahoval 20 mg.l-1 Ca, Mg, Na; 5 mg.l-1 Al, Fe, Mn, Cu; a také 1 mg.l-1 Mo a Sn. Alikvótní podíly tohoto roztoku byly obohaceny známým množstvím 129I k posouzení výtěžnosti.

Výsledky  
Pro dosažení maximální citlivosti byl iCAP TQ ICP-MS nejprve optimalizován pomocí ladícího roztoku. Poté byl nastaven optimální průtok kyslíku pro dosažení co možná nejlepšího odstranění interference 129Xe+ při zachování dobré citlivosti pro 129I.

Jak ukazuje Tabulka 2, průtok kyslíku stanovený přístrojem pomocí autoladící procedury stále ukazuje nízký signál na m/z 129, který vede k mírně zvýšené koncentraci ekvivalentní pozadí na 129I (BEC, zdánlivá koncentrace 129I způsobená signálem pozadí). Pro snížení BEC a zároveň udržení co možná nejnižšího poměru signálu k šumu, byla k nastavenému průtoku 0,34 ml.min-1 přidána ještě hodnota offsetu 0,3 mil.min-1 , což dohromady dává výsledný průtok plynu asi 0,6 ml.min-1 . Tento průtok vykazuje optimální intenzitu signálu 127I ve srovnání s pozadím 129I, z čehož vyplývá velmi nízké BEC pro 129I.

Tab2.png
Tab. 2 – Intenzity signálu s průtokem O2 nastaveném autoladící funkcí a optimalizovanou hodnotou průtoku.


Obr2graph1.png

Obr2graph2.png
Obr. 2 – Kalibrační křivky pro 129I (0-100 ng.l-1 ) v módech TQ-O2 (nahoře) a SQ-O2 (dole) po optimalizaci průtoku O2 .

V Tabulce 3 jsou uvedeny vypočítané instrumentální limity detekce (IDL) pro všechny použité módy – SQ-STD, SQ-KED, SQ-O2, TQ-O2.

Tab3.png
Tab. 3 – Srovnání módů SQ a TQ při analýze 129I.

Potenciál použití trojitého kvadrupólového ICP-MS pro tuto aplikaci byl dále demonstrován na analýzách roztoků obsahujících prvky přímo interferující na m/z 129. V mnoha vzorcích životního prostředí, jako jsou půdy nebo rozklady rostlin, není neobvyklé, že mohou obsahovat vyšší množství Mo a Sn.

Tabulka 4 ukazuje výsledky zjištěných obsahů 129I získaných při měření roztoků obsahujících 20 μg.l-1 I, 1 mg.l-1 Mo a 1 mg.l-1 Sn. Z porovnání módů SQ-O2 a TQ-O2 jasně vyplývá, že kontrolou iontů, které vstupují do cely pomocí prvního kvadrupólu, se významně snižuje pozadí asociované s interferujícím ionty. Jak je vidět na Obrázku 3 i v Tabulce 4, dokonce i malé množství přírodního jódu (127I) vede k významnému příspěvku na intenzitě signálu m/z 129, a to v důsledku tvorby 127I1H2+ v SQ módu, pokud není 127I odstraněn před vstupem do kolizní/reakční cely.

Obr3.png
Obr. 3 – Hmotnostní sken při měření vzorku obsahujícím 20 μg.l-1 přírodního jódu (127I) v SQ-O2 módu. Interference s Xe jsou odstraněny, avšak 127I1 H2+ způsobují výrazný falešně pozitivní signál na m/z 129.

Tab4.png
Tab. 4 – Vlivy interferencí v módech SQ-O2 a TQ-O2 při analýze 129I.

Použití ICP-MS s trojitým kvadrupólem zeslabuje vlivy IH+ a IH2+ a eliminuje problémy s ionty 97Mo16O2+ , 112Sn17O+ a 112Sn16O1H+ , které vznikají z Mo a Sn přítomných v typických vzorcích z životního prostředí.

V Tabulce 5 jsou uvedeny výsledky výtěžnosti pro různé obsahy 129I v simulovaném vzorku z životního prostředí. Tyto výsledky ukazují, že pomocí módu TQ-O2 u přístroje iCAP TQ ICP-MS, lze kvantitativně měřit 129I na ultrastopové úrovni, navzdory přítomnosti potenciálních interferentů ve vzorku.

Tab5.png
Tab. 5 – Výsledky měření výtěžnosti 129I.

Technologie ICP-MS s trojitým kvadrupólem (Obrázek 4) pomáhá při měření vzorků s velmi obtížnou matricí, kde její složky přispívají k tvorbě iontů interferujících s cílovým analytem. V této práci byl vyšší signál pozadí u 129I, způsobený přítomností 129Xe a tvorbou různých druhů interferentů Mo+ a Sn+ , výrazně oslaben při zachování vysoké citlivosti stanovení. To vše vedlo k dosažení velmi nízkých ultrastopových limitů detekce pro 129I. Měření výtěžnosti 129I u roztoků simulovaného vzorku z životního prostředí ukázala v módu TQ-O2 vynikající výsledky.

Obr4.png
Obr. 4 – iCAP TQ ICP-MS s trojitým kvadrupólem (Thermo Scientific).

Lucie Krajcarová ( krajcarova@pragolab.cz )