Kyselina ethylendiamintetraoctová (EDTA) se vyskytuje jako excipient v mnoha infuzních lyofilizátech. V konkrétním případě bylo nutné separovat EDTA od omeprazolu (struktury viz Obr. 9) a její přítomnost dokázat pomocí kapilární elektroforézy.
Zatímco u omeprazolu lze očekávat pozitivní náboj v neutrálních vodných roztocích, EDTA bude mít díky čtyřem karboxylovým jednotkám náboj negativní. Vždy je užitečné sledovat všechny hlavní látky v jednom nástřiku, proto byla zvolena analýza s podporou EOF (zásadité pH elektrolytu) a záporná elektroda na straně detektoru; k urychlení analýzy při dokonalém oddělení zón omeprazolu a EDTA byl použit tlak v průběhu separace na nástřikové straně kapiláry, elektroforegram viz Obr. 10.
Chirální separace Problém separace (R)- a (S)- enantiomerů se v praxi vyskytuje velmi často, zejména ve farmaceutické analýze. Pomocí vhodných aditiv v základním elektrolytu je možné elektroforeticky dělit opticky aktivní látky s takovou účinností a při minimálních provozních nákladech, že lze na tomto poli kapilární elektroforéze jen těžko konkurovat [7-9].
Pro přímou chirální separaci v kapilární elektroforéze se s oblibou používají cyklodextriny a jejich deriváty [10, 11] jakožto aditiva v základním elektrolytu (elektrokinetická chromatografie) díky malým pořizovacím nákladům, dobré rozpustnosti a efektivní účinnosti. V případě chirální separace aktivní farmaceutické ingredience duloxetinu a nečistoty při jeho přípravě N-Me-duloxetinu (struktury viz Obr. 11) byl zvolen vysoce sulfátovaný β-cyklodextrin (HS-β-CD), neboť lze s výhodou využít coulombického zesílení komplexace pozitivně nabitého analytu s chirálním selektorem, který je trvale několikanásobně záporně nabit.
Hodnota pH základního elektrolytu musí být vzhledem k potlačení EOF a protonaci analytu cca 2. Jelikož je selektor polyaniont, polarita vkládaného napětí byla definována volbou kladné elektrody blíže detektoru. Aby selektor účinně „přetlačil" analyt (jeho směr migrace je opačný), musí být koncentrace HS-β-CD v řádu jednotek až desítek mg/ml. Elektroforegram vzorku (S)-duloxetinu znečištěného opticky i chemicky - za podmínek reflektující výše uvedené návrhy - je znázorněn na Obr. 12.
Autor děkuje společnosti Zentiva k.s.
Seznam použité literatury
1. Bell R. P., Higginson W. C. E.: Pro. Royal. Soc. 1949, 197, 141.
2. Campa C., Baiutti E., Flamigni A.: Capillary Electrophoresis: Methods and Protocols 2008, 384, 247.
3. Application Notes 148. Supelco, 2000.
4. Vodrážka Z.: Biochemie. Academia Praha, 2007.
5. Klaassen C. D.: Casarett and Doull´s Toxicology. McGraw Hill, Kansas City, Kansas, USA, 1999.
6. Hall H. K.: J. Am. Chem. Soc. 1957, 79, 5441.
7. Scriba G. K. E. J.: Pharm. Biomed. Anal. 2002, 27, 373.
8. Wistuba D., Schurig V.: J. Chromatogr. A 2000, 875, 255.
9. Blaschke G., Chankvetadze B.: J. Chromatogr. A 2000, 875, 3.
10. Lurie I. S.: J. Chromatogr. A 1997, 792, 297.
11. Szemán J., Ganzler K.: J. Chromatogr. A 1994, 668, 509.
